Czemp

Česká membránová platforma
EUROMEMBRANE 2024EUROMEMBRANE 2024 - 2Publikace CZEMPZařízeníPlochaMembrána

Workshop MEMPROPO 2021 ve Zlíně

25. říjen 2021 - 12:46 -- czemp
Kategorie článku: 
MEMPROPO 2021

Sedmý ročník workshopu MEMPROPO se tentokrát uskutečnil 14. října 2021 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v prostorách Centra polymerních systémů. Byl uspořádán s podporou UTB ve Zlíně a ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro potraviny. Workshop byl tentokrát zaměřen jednak na rekapitulaci výsledků projektu KUSmem a na výsledky využití membránových technologií pro potravinářské technologie.

Po zahájení workshopu vystoupil se svou přednáškou rektor UTB ve Zlíně prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D. Zaměřil se na činnost univerzity, její strukturu a speciálně představil podrobněji Centrum polymerních systémů UTB ve Zlíně. Na UTB ve Zlíně studuje přes deset tisíc studentů a doktorandů a univerzita hledá stále nové možnosti, jak ke studiu přilákat nové studenty.  Zmínil také dlouhodobou spolupráci mezi UTB ve Zlíně a Výzkumným ústavem mlékárenským v Praze, který byl hlavním řešitelem projektu  KUSmem.

S první odbornou přednáškou vystoupil Ing. Jan Drbohlav, CSc. (VÚM Praha) na téma Zpracování syrovátky pro potravinářské a nepotravinářské účely s použitím membránových procesů. Toto téma bylo jedním z hlavních bodů projektu KUSmem - Nové technologické postupy s využitím membránových procesů poskytující nové potravinářské produkty se zlepšenými nutričními a uživatelskými vlastnostmi. Ten byl podporován z programu Ministerstva zemědělství.  Základní ideou přednášky bylo možné využití koncentrované syrovátky pro výrobu tvarohů a jogurtů. Prezentace seznámila posluchače s nejúspěšnějšími výsledky výzkumných projektů řešených Výzkumným ústavem mlékárenským, které byly podporovány Ministerstvem zemědělství, Národní agenturou pro zemědělský výzkum a Technologickou agenturou české republiky. V těchto projektech byly navrženy receptury a výrobní postupy potravin pro zvláštní lékařské účely s využitím ultrafiltrace a diafiltrace k získání koncentrátů všech mléčných bílkovin a ke snížení obsahu laktózy. Byly také navrženy postupy k získávání zachycení syrovátkových bílkovin pomocí ultrafiltrace ze syrovátky, a to i ze syrovátky kyselé, z výroby tvarohu. Získaný koncentrát byl navržen a ověřen ve zvýšení výtěžnosti výroby tvarohu a jogurtů.

Další přednáška Ing. Jiřího Ečera (MemBrain s.r.o.) měla název Zpracování solného koncentrátu po demineralizaci syrovátky pomocí elektrodialýzy. V zásadě jde o vysrážení fosfátů ze solného koncentrátu úpravou pH pomocí NaOH a pomocí vápenného mléka a oddělení fosfátů buď filtrací, nebo odstředěním.  I tento postup zpracování solného koncentrátu byl zahájen v rámci projektu KUSmem a jeho cílem bylo snížit solnost odpadní vody tak, aby jí bylo možné vypouštět na čističku odpadních vod.

Po přestávce, která byla využita pro diskusi mezi účastníky workshopu a autory přednášek, následovala přednáška Ing. Marka Šíra, PhD (VŠCHT Praha) na téma Využití membránové destilace v průmyslu. Přednáška byla zaměřena na možnost využití membránové destilace v oblasti produkce demineralizované vody pro průmyslové využití. Tímto membránovým separačním procesem lze efektivně produkovat zdrojovou vodu pro nejrůznější průmyslové aplikace s využitím odpadního tepla, které je produkováno nejen v potravinářském průmyslu. V přednášce byla popsána nově zkonstruovaná originální poloprovozní jednotka, která slouží k testování procesu membránové destilace s přímým kontaktem (DCMD).

Další přednáška Ing. Vladimíra Poura, CSc. (VSČHT Praha) s názvem Využití membránových separací ve zpracování zeleninových a ovocných šťáv, byla zaměřena na separaci zeleninových šťáv. Zeleninové a ovocné šťávy jsou na trhu dostupné nepasterované, popř. šetrně pasterované, které je nutno uchovávat v chladu, jejich doba údržnosti je relativně krátká a zaujímají velký objem. Z ekonomických důvodů se tak přistupuje k výrobě koncentrátů. Koncentráty se pak zpětně rekonstituují, tedy smísí s vodou, aby se dosáhlo původních parametrů, případně se využívají ve výrobě dalších produktů. K výrobě těchto koncentrátů se využívají nejčastěji odparky, které mají několik nevýhod, mezi které patří především ztráty aromatických a biologicky aktivních látek, změny barvy následkem Maillardovy reakce a také změny senzorických vlastností během koncentrování. Při využití membránové technologie ke koncentraci těchto šťáv se oproti klasickému procesu zlepší kvalita produktu, ve smyslu senzorických vlastností a obsahu biologicky aktivních látek s pozitivním efektem na lidské zdraví. V přednášce byla prezentována membránová separace šťávy z červené řepy především z pohledu dělení betalainových frakcí, obsahu fenolických látek, obsahu kyseliny šťavelové a askorbové. Je vyhodnocena membránové filtrace šťávy z červené řepy na šesti membránách o různé velikosti pórů, které jsou v rozmezí od ultrafiltrace až k nanofiltraci.

Závěrečná přednáška Ing. Dušana Kimmera, CSc. (UTB ve Zlíně) Nanovláknité struktury pro mikrofiltrační membrány byla zaměřena na úpravu filtračních membrán nanovláknitých struktur. Vláknotvorným procesem v elektrostatickém poli (elektrospinningem) byly připraveny nanovláknité struktury s optimalizovanou morfologií, které byly následně využity pro mikrofiltraci odpadních a modelových vod. Nanostrukturované materiály používané pro tlakové filtrace kapalin vyžadují dodatečné ztužení membrán vzhledem k nevyhovujícím mechanickým vlastnostem nanovláken. Prezentován je postup ztužení membrán pomocí netkaných textilií z polyethylentereftalátu se širokou distribucí molárních hmotností. Diskutovány jsou vlivy konstrukce filtrů, morfologie nanostruktur, postupů čištění a biocidních úprav nanovláken na průtok, tlakový odpor, filtrační účinnost a životnost mikrofiltračních membrán. Vyvinuté nanostrukturované membrány mají větší průtok vody než komerční membrány, přičemž jejich mikrofiltrační účinnost zůstává zachována. Konstrukce připravených membrán umožňuje vyhlazení jejich povrchu, což má pozitivní účinek na separaci filtračního koláče během filtračního procesu. Prodloužení životnosti membrán bylo prokázáno i v souvislosti s antimikrobiálními úpravami nanovláken. 

Workshop MEMPROPO 2021 se po roční přestávce uskutečnil opět tradiční prezenční formou posluchačů a přednášejících. Novinkou bylo to, že několik míst mezi posluchači bylo rezervováno pro studenty a doktorandy UTB ve Zlíně. U přednášek a po jejich skončení pak proběhla vždy krátká diskuse, v níž přednášející reagovali na otázky z publika.

Za organizátora workshopu CZEMP bych rád poděkoval UTB ve Zlíně za podporu a spolupráci při organizaci workshopu a za zajištění občerstvení během workshopu. Těšíme se na další ročník workshopu a věříme, že se tato událost stane trvalou součástí setkávání specialistů v oboru potravinářských technologií a membránových specialistů, jak na straně přednášejících, tak na straně posluchačů.

Fotogalerie

Kontakt

Fakturační údaje:

Česká membránová platforma, z.s.
Mánesova 1580
470 01 Česká Lípa

IČ: 22688218
DIČ: CZ22688218

tel. +420 724 959 544
e-mail: info(z)czemp.cz

...